Povinný podíl a odvody

Zaměstnavatel, který nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu nebo nesplní včas oznámení plnění povinného podílu formou náhradního plnění, se dopustí přestupku nebo správního deliktu, za který může být úřadem práce uložena pokuta až ve výši 1 milionu korun.

 

Zaměstnavateli, který nesplnil svou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nebo nezajistil její náhradní plnění ve výši povinného podílu, stanoví úřad práce rozhodnutím povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu ve výši odpovídající nesplněné části povinného podílu.

 

Více o aktuální problematice naleznete na specializovaném webu, který se týká problematiky náhradního plnění pro rok 2023.

Změny v náhradním plnění od roku 2012

S novým rokem 2012 přišly i změny týkající se náhradního plnění, které jsou součástí novely zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.

Tento zákon ukládá povinnost zaměstnavateli s více jak 25 zaměstnanci zaměstnávat osoby zdravotně postižené ve výši 4 % z celkového počtu zaměstnanců.

Tuto povinnost zaměstnavatel splní, pokud:

  • zaměstná osoby zdravotně postižené.
  • odebere výrobky nebo služby od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením, nebo bude zadávat zakázky těmto zaměstnavatelům.
  • odvede peníze do státního rozpočtu.

Všechny tyto možnosti je možné vzájemně kombinovat.

Změny pro poskytovatele náhradního plnění

Mezi nejvýraznější změny patří zavedení limitu pro poskytování náhradního plnění.

Zaměstnavatelé osob se ZPS mohou poskytnout služby nebo výrobky pouze do výše 36tinásobku průměrné mzdy za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením.

Novela zákona též nařídila vedení evidence o odběru náhradního plnění, která musí obsahovat identifikační údaje o odběrateli a ceny dodaných výrobků nebo služeb bez DPH.

Změny pro zaměstnavatele se dotýkají i pracovních míst pro zdravotně postižené a také omezení maximální částky příspěvku na úhradu provozních nákladů již fungujícího nebo nově zřízeného místa, a to ve výši 48 000 Kč za rok.

Další novinkou je sloučení chráněných dílen s chráněnými pracovními místy. Chráněné pracovní místo musí být zřízené na základě písemné dohody s úřadem práce a to na dobu min. 3 let.

Letos již nemohou poskytovat náhradní plnění chráněné pracovní dílny provozované občanským sdružením, státem registrované církve, náboženské společnosti či obecně prospěšné společnosti.

Změny pro odběratelé náhradního plnění

V minulých letech se na našem trhu vyskytly i firmy, které nabízely fiktivní služby a výrobky v rámci náhradního plnění, a tím se obohacovaly na úkor státu. Tyto firmy však od letošního roku nebudou mít legálně co nabídnout.

Pro odběratele náhradního plnění to znamená, že služby nebo výrobky budou moci uplatňovat u renomovaných agentur nebo firem. Tito poskytovatelé jsou však po novele zákona limitováni v objemu odběru služeb či výrobků, tedy jejich nabídka pro účely náhradní plnění může být postupem roku vyčerpána.

Především z tohoto důvodu se doporučuje začít s odběrem služeb a výrobků v rámci náhradního plnění brzy, a to i proto, že z praktického hlediska je výhodné např. mít pouze jednoho dodavatele a vést jednu dokumentaci.

V případě, že dojde k nesplnění povinného podílu či náhradního plnění, budou muset zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci odvést nemalou sumu svých finančních prostředků do státního rozpočtu.

Domukentace k náhradnímu plnění 2012 je nutné prokázat na místně příslušném úřadu práce do 15. 2. 2013.